Rubriky
Společnost

Naše dovolená

Je logické, že když si člověk založí nějakou společnost anebo firmu, tak chce, aby mu to vycházelo a aby mu jeho firma či společnost pěkně šlapala. Každý člověk chce, pokud podniká anebo je živnostník, aby mu jeho živnost, společnost či práce vydělávaly peníze. A je logické, že si živnost neděláte jenom tak pro srandu králíkům. Každý chce vydělávat peníze. A v dnešní době je to takové, že opravdu každá koruna se člověku hodí, protože všechno je v poslední době drahé a já si myslím, že tohle ještě nekončí. Protože zdražovat se bude úplně všechno. A mě to někdy přijde, že se zdražuje snad úplně každý den. Jednou si koupím rohlík za tři koruny a druhý den už stojí čtyři nebo pět korun.

Děti chtějí svou společnost.

Tak je to docela šok. A navíc pak ty energie. To musím říct, že jsem ještě nenašla žádnou společnost, která by si nestěžovala na ceny energií. Taky jsou pak různé společnosti, které zase nemůžu pochopit, protože je drahé pečivo. Sice chápu, že pečivo je hodně dobré a rychle se člověk toho nají, jenomže když to tak vezmu, tak podle mě jsou důležitější energie. Protože energie potřebujeme k tomu, bychom se ohřáli nebo taky vařili. A jak chcete vařit bez energií? Je logické, že bez energie se snad žádná domácnost neobejde. Proto si taky ale dejte opravdu hodně záležet na tom, od jaké společnosti odebíráte energie. Přeci chceme všichni ušetřit, abychom si pak mohli něco pěkného koupit. Pamatujete si ještě, jak jste na tom byli třeba před třemi lety? To ještě ty energie nebyly tak drahé, tak jsem taky mohli více cestovat.

Na dovolené to bylo skvělé.

I já jsem velmi ráda cestovala. A to někdy i sama, ale většinou s přítelem nebo pak i s dětmi. bavilo mě jezdit takovou společností, která slibovala, že se na dovolené či výletě nebudeme nudit. Byla jsem ráda, když to společnost dodržela a třeba u moře jsme se s přítelem cítili opravdu jako v pohádce., Nikdy nezapomenu na naše první Chorvatsko. bylo to asi před osmi lety a bylo to dokonalé. Byli jsme tam s přítelem tři týdny, a to tak rychle uteklo, že mi to přišlo jako pár dní. No, když je to někde příjemné, tak to rychle mizí. Ale už je to tak. Záleží taky na společnosti, jak je kvalitní a taky jejich služby.

Rubriky
Společnost

Vztahorexie nebo- li vztahovačnost

Člověk, který trpí vztahovačností, je přecitlivělý, nedůtklivý. Jedná se o určitý narcistický duševní pochod. Dotyčný si přisvojuje jakékoli poznámky, řeči, pohledy, které ani nebyly míněné na jeho osobu.

Dotyčný se nemusí hádat, on si různé poznámky bere až příliš osobně, nimrá se v nich, trápí setím, může propadat až skoro paranoa, připadá si špatně.

Většinou má nižší sebevědomí, nepřipadá si dost dobrý, dosti inteligentní, vtipný, krásný, dost štíhlý.

Má pocit i strachu.

Vztahovačností trpí stejně tak jak ženy tak i muži.

Vztahovačností trpí muži i ženy.

Trpíte vztahovačností?

  1. Máte pocit, že se na vás všichni koukají, protože třeba nemáte dokonale udělané vlasy?

  2. Váš šéf se mračí a vy máte pocit, že není s vámi spokojený, že vás určitě vyhodí?

  3. Projdete kolem skupinky lidí, která se směje. Máte pocit, že se vám posmívají?

  4. Projdete kolem pár lidí a něco si povídají, máte pocit, že mluví o vás nějak nelichotivě?

  5. Kamarádka, kolegyně nebo někdo mluví o tlustších lidech. Mluví třeba: „No já jsem vyzkoušela dietu, připadám si nafouklá…“ Máte pocit, že se vám snaží naznačit, že jste tlustá?

  6. Připadáte si nedostatečná. V každičkém slově, co někdo řekne, hledáte, zda to nebylo myšlené proti vám, že jste nešika, máte nějaká kila navíc, špatný make-up, účes, prostě cokoli….

  7. Někdo řekne, že tamta žena je pěkná. Takže si pomyslíte: „No to znamená, že nejsem pěkná, že už nejsem sexy…“

  8. Někdo někoho pochválí, že se mu něco povedlo a vás napadne: „No jo, to se mi nikdy nestane, prostě mi to nejde, nic neumím atd.“

Vztahovačnost dokáže nepříjemně potrápit.

Co s tím?

– Uvědomte si, že nejste středobodem vesmíru.

  • Lidé nejsou proti vám, to, kdo je proti vám, jste vy sama.

  • Podívejte se na sebe do zrcadla a naučte se na sobě najít vše, co je pěkné. Pěkné oči, vlasy, milý úsměv…

  • Naučte se mít ráda, naučte se mít ráda sama sebe, doopravdy.

  • Na papír si napište své kladné vlastnosti.

  • Napište si, v čem jste dobrá. Umíte mluvit  s lidmi? Umíte hezky tančit?

  • Zkuste si vzpomenout, proč jste vztahovačná? Měla jste někdy v minulosti špatnou zkušenost?

  • Věřte si více, vy sama se spoléhejte sama na sebe.

  • Je možná i docela dobré, vyhledat psychologa, či jiného odborníka. A vše s ním probrat.

  • A na závěr si uvědomte, že platí: „Nenarodil se člověk ten, aby se líbil lidem všem. „A také i toto: „Nikdo není dokonalý.“

  • Naučte se ovládat své emoce, naučte se je mít pod kontrolou. Emoce vás nesmí ovládnout.

  • Mějte se ráda!

Rubriky
Společnost

Jaká je naše společnost?

Nikdo nemůže zůstat v životě docela sám. Každý potřebuje aspoň nějakou společnost jiných lidí, aby v životě obstál a aby stál jeho život za to. I ten největší samotář si musí někdy s někým popovídat, i ten, kdo je docela samostatný, potřebuje někdy pomoc cizích lidí. A tak potřebujeme společnost.

A jakou společností se my lidi obklopujeme? Samozřejmě nejradši takovou, se kterou si rozumíme. Nejradši máme kolem sebe lidi, se kterými si padneme do noty, se kterými toho máme hodně společného, kteří na nás působí příjemným dojmem a jsou ochotní nám i pomáhat, když je to potřeba. A abychom podobné lidi našli, musíme jim nabídnout to samé. To znamená, musíme se i my jim zamlouvat. Jinak s námi nebudou chtít nic mít.

obrázky lidí

Ale v naší společnosti celé nejsou jen takoví příjemní lidé. Jsou tu i ti, kteří jsou nám lhostejní, i ti, kteří se nám přímo protiví. Je to tak a nic s tím nenaděláme, protože i takoví lidi se do naší společnosti narodili a patří do ní. A když už v ní jsou, musíme se naučit nějak vycházet i s nimi. I když je to těžké a někdy se jich radši docela straníme.

Ale společnost jako celek by nám měla aspoň poměrně vyhovovat. Mělo by se nám v ní žít obstojně a měli bychom být rádi, že v ní a právě v ní existujeme. Musíme totiž někam patřit a nejlíp se patří do společnosti, ve které žijeme odmala. Ale nemusí to tak samo sebou být. Můžeme zjistit, že je to jinde lepší, a zapojit se tak někdy v životě i do jiné, cizí společnosti. Když nás tam přijmou. Což není jisté, ale je to možné.

společnost pod lupou

Ať tak nebo jinak, do nějaké společnosti patříme. A musíme do ní patřit. Taková společnost nás přinejmenším trochu chrání, taková nám aspoň trochu pomáhá a dává nám pocit, že tu nejsme na všechno sami. Což je důležité. Nikdo z nás si sám nevystačí, každý by byl sám na světě ztracený. A to přece vůbec nikdo nechce. Každý chce mít rodinu, přátele, kolegy, známé. Prostě společnost. A určitě to nikdy nebude jiné.

Rubriky
Společnost

Malá divadelní ochutnávka

Divadelní hru Všechno je v zahradě můžete vidět hned v několika českých divadlech. Například v Praze, Pardubicích, Opavě.
Jedná se o černou grotesku, která reflektuje současný životní styl, který je velmi založený na konzumu.
Autorem divadelní hry je významný americký dramatik Edward Franklin Albee, trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny, kterého možná znáte prostřednictvím jeho nejznámější divadelní hry „Kdo se bojí Virginie Wolfové?“
Albbe zobrazuje člověka v krizových chvílích samoty, lhostejnosti, přetvářky a lži.
světlo nad oponou

Všechno je v zahradě

O přetvářce a lži je také hra, Všechno je v zahradě. Tuto divadelní hru sice autor napsal v roce 1967, ale její děj se stejně tak hodí do současnosti.
Hra se odehrává na americkém předměstí, kde se lidé ze střední vrstvy předvádějí, kdo má lepší zahradu nebo skleník. Ale dokonalost je jen zdánlivá.
Hlavní hrdinové Richard a Jenny mají problém, na všechen luxus, který je v jejich čtvrti považovaný za standard prostě nemají peníze. Když se najednou objeví tajemná paní Tootheová s pracovní nabídkou pro Jenny. Jedná se o poskytování sexuálních služeb luxusní klientele. Na bazén a nový skleník si vydělá raz dva. Jenny nabídku před Richardem ostentativně odmítá, ale nakonec se rozhodne jinak a tajně práci vykonává. Když to Richard zjistí, je v šoku.
divadelní hlediště
Ale ještě více je v šoku, když zjistí, že si tímto způsobem přivydělávají také manželky jeho přátel a s plným vědomím a schválením svých manželů. Jedná se sice o grotesku, ale konec je v podstatě tragický. Skupinu snobů doplňuje bohatý floutek, který miluje ženy, alkohol a mejdany. Ten se nedopatřením ocitne na zahradní slavnosti, kde skupinka odkrývá karty. I on je v šoku, ani ne tak proto, že se místní dámy prodávají za peníze, ale že se za ně prodává i Jeny, kterou považoval za lepší. Obviní společnost z pokrytectví. Nakonec on, černá ovce čtvrti se stává v podstatě morálně nejméně narušenou osobou.