Na Třeboňsko se vrací jeden dávný obyvatel. Není to Petr Vok, ale je to vydra říční. Jen nevím, jestli by rybáři neměli větší radost ze zmíněného Rožmberka. A to i přesto, že na jeho dvoře se snědlo také velké množství ryb. Vydra říční byla u nás rozšířena po celém území až do poloviny devatenáctého století. Pak jí člověk ublížil natolik, že svůj boj s ním vzdala.
Vydra doplatila na
· pytláctví– lov pro maso, ale hlavně pro kožešinu.
· úbytek vhodných stanovišť– regulace vodních toků.
· kontaminaci vod těžkými kovy– rozvíjející se průmysl.
Jelikož vydra zřejmě zaznamenala zlepšení v některých z uvedených oblastí, rozhodla se k návratu. A ještě jedno pozitivum tu na ní čekalo – vyhlásila se ochrana vydry říční. Komu se toto řešení nelíbilo, byli majitelé rybích obsádek, kterým vydra plundrovala majetek. Stát to vyřešil poskytnutím náhrady za tyto škody.
Vydra toho moc nespotřebuje
Vydra je dokonalý plavec.Příroda ji k tomuto pohybu přizpůsobila tím, že má
§ torpédovitě tvarované tělo.
§ kuželovitý a nesmírně ohebný ocas.
§ blány mezi prsty.
§ silné končetiny.
Pod vodou vydrží až jednu minutu a dokáže plavat rychlostí sedmi kilometrů za hodinu.Což je srovnatelné s rychlostí plavání člověka. V dnešní době se vydra vyskytuje na šedesáti procentech našeho území. Což je asi dva tisíce jedinců. Složení vydřího jídelníčku se během roku liší. Základní potravinou jsou samozřejmě ryby, které pokrývají až sedmdesát pět procent energetických potřeb. Na zpestření si uloví také ptáky, savce, obojživelníky a jiné obyvatele, kteří se u vodních toků vyskytují. Denně spotřebuje asi tak tři čtvrtě kilogramu masa. V zimě se její energetická potřeba zvyšuje až na jeden kilogram. Přítomnost vyder ve svých teritoriích vítají především volavky. Vydra nechává zbytky nesnědené potravy na břehu a volavka se tak dostane snadno k hostině.